Martin de Porres

Svatý Martin de Porres, zvaný též Martin od lásky, (9. prosinec 1579 Lima (Peru) – 3. listopadu 1639 tamtéž) byl peruánský mulat, řeholník a světec.

Narodil se jako nemanželský syn španělského šlechtice Dona Juana de Porres (původem z Burgosu) a jeho černošské otrokyně Anny Velásquez, po které zdědil barvu pleti, stejně jako jeho mladší sestra Juana (narozená roku 1581). Otec jim daroval svobodu, ale odmítl se o ně starat. Děti byly odkázány jen na svou matku, která se živila jako pradlena, vyrostly v bídě. Martin absolvoval jen dvě třídy obecné školy. Asi roku 1586 se začal učit lazebníkem a ranhojičem. Podle tehdejšího zákona míšenci nesměli vstupovat do řeholních řádů. Martin navštěvoval bratrstvo svatého růžence a ve věku 15 let roku 1595 směl vstoupit do dominikánského kláštera v Limě pouze jako laický bratr. Asi roku 1601 založil při klášteře sirotčinec a dětský špitál. Pečoval o děti bezprizorné, nemocné, postižené morem a chudé, bez ohledu na jejich rasu či barvu pleti. Žil přísně asketicky, byl vegetarián. Proslul zázračnými schopnostmi léčitelství, levitace a bilokace. Do konce života trpěl pocitem sociálního vyloučení a méněcennosti. Zřídil i útulek pro psy a kočky. Při ošetřování nemocných se nakazil a zemřel na tyfus .

Blahořečen byl v roce 1837 jako první jihoamerický mulat v římsko-katolickém světě. V roce 1962 byl kanonizován. Katolická církev, anglikánská církev i luteráni slaví jeho svátek 3. listopadu. Je pohřben v dominikánském chrámu Santo Domingo v Limě, kde je jeho hrob střediskem kultu. Oltáře zasvěcené sv. Martinovi de Porres mají dominikánské kostely po celém světě, např. chrám Santa Maria sopra Minerva v Římě, socha sv. Martina je také u pražských dominikánů v kostele sv. Jiljí.

Je patronem sociální spravedlnosti, rasové harmonie, patronem města Lima, peruánských námořníků, vietnamské diecéze Diloxi, obyvatel povodí Mississippi, patronem léčitelů, kadeřníků a lazebníků, charitních a sociálních zařízení (například v Pavii, útulků pro domácí zvířata.

Bývá zobrazován jako řeholní bratr s křížem v ruce, se řetězy a důtkami flagelanta, obklopen dětmi, domácími zvířaty včetně myší, často v nemocničním pokoji.